Novela zákoníku práce – změny v odškodňování nemajetkové újmy

S účinností od 1. 1. 2021 zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „zákoník práce“) zavedl zcela nový institut jednorázové náhrady nemajetkové újmy při zvlášť závažném ublížení na zdraví zaměstnance a dále došlo také ke změně jednorázové náhrady nemajetkové újmy pozůstalých při úmrtí zaměstnance v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. 

Jednorázová náhrada nemajetkové újmy při zvlášť závažném ublížení na zdraví zaměstnance 

Tento institut byl do zákoníku práce zaveden v návaznosti na ustanovení § 2959 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, podle kterého má škůdce povinnost při zvlášť závažném ublížení na zdraví odčinit duševní útrapy manželu, rodiči, dítěti nebo jiné osobě blízké, a to peněžitou náhradou vyvažující plně jejich utrpění. Ustanovení § 271f zákoníku práce nově stanoví, že při zvlášť závažném ublížení na zdraví zaměstnance přísluší jeho manželovi, partnerovi, dítěti a rodiči jednorázová náhrada vzniklé nemajetkové újmy. Tato náhrada přísluší i dalším osobám v poměru rodinném nebo obdobném, které újmu pociťují jako vlastní újmu. Z důvodové zprávy k novele zákoníku práce vyplývá, že tato náhrada by se měla vztahovat na případy nejtěžšího zdravotního poškození. Půjdetedy zejména o kómatické stavy, závažná poškození mozku či o ochrnutí výrazného rozsahu, tj. o následky srovnatelné s usmrcením osoby, která je v tomto případě trvale vyřazena z většiny sfér společenského uplatnění, a smutek, strach, pocity zoufalství a beznaděje způsobují blízkým osobám nemajetkovou újmu.

Jednorázová náhrada nemajetkové újmy pozůstalých 

Podle právní úpravy účinné před 1. 1. 2021 zákoník práce v ustanovení § 271i stanovil, že jednorázové odškodnění pozůstalých (nyní jednorázová náhrada nemajetkové újmy pozůstalých) přísluší pozůstalému manželovi, partnerovi a nezaopatřenému dítěti, a to každému ve výši nejméně 240.000 Kč. Jednorázové odškodnění pozůstalých v úhrnné výši nejméně 240.000 Kč příslušelo dále také rodičům zemřelého zaměstnance, pokud se zaměstnancem žili v domácnosti, přičemž toto odškodnění příslušelo i v případě, že se zemřelým zaměstnancem žil v domácnosti pouze jeden rodič. Současná právní úprava rozšiřuje okruh osob, kterým jednorázová náhrada náleží a dále rovněž dochází ke zvýšení jednorázové náhrady. Na rozdíl od předchozí právní úpravy se již nebude jednorázová náhrada vázat zletilost dětí zemřelého a u rodičů zemřelého již nebude nutné prokazovat jejich žití ve společné domácnosti. Zároveň zákoník práce nově stanoví, že náhrada bude příslušet i dalším osobám v poměru rodinném nebo obdobném, které újmu zaměstnance pociťují jako vlastní újmu. Výše náhrady se bude nově odvozovat od dvacetinásobku průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém pozůstalému vzniklo právo na jednorázovou náhradu. Takto stanovená výše náhrady představuje minimální částkuodškodnění nemajetkové újmy pozůstalých, tudíž s přihlédnutím k okolnostem každého případu může být jednorázová náhrada poskytnuta i částce vyšší.

Problematika odškodňování je značně složitá, proto v případě, že se Vám nebo Vašim blízkým stal pracovní úraz (nemoc z povolání), neváhejte se obrátit na advokátní kancelář JUDr. Martiny Čejkové, která má s touto problematikou dlouholeté zkušenosti.

O čem právě píšeme

Bodový systém v souvislosti s dopravními přestupky

Bodový systém je nástrojem preventivního působení na řidiče. Jeho hlavním cílem je snížení počtu dopravních přestupků a nehodovosti. Za určité dopravní přestupky se získávají trestné body, kdy při součtu těchto bodů a dosažení maximálního počtu 12 bodů, musí držitel řidičského oprávnění na jeden rok odevzdat řidičský průkaz. Od roku 2022 se chystá novela bodového ohodnocení dopravních přestupků.

Celý článek…

Další články

Novela zákoníku práce – změny v odškodňování nemajetkové újmy

COVID-19 jako nemoc z povolání a nárok zaměstnanců na odškodnění

Podmínky pro uznání onemocnění COVID-19 za nemoc z povolání