Další nemajetková újma, duševní útrapy a jejich odškodňování
Nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb. (dále jen „NOZ“) přinesl do právního prostředí mnoho změn. Změn doznala i oblast náhrady škody pří ublížení na zdraví, která je podstatná pro odškodňování obětí dopravních nehod či jejich pozůstalé. Novinkou je zejména zakotvení povinnosti škůdce uhradit poškozenému při ublížení na zdraví kromě vytrpěných bolestí a ztížení společenského uplatnění i další nemajetkovou újmu. Povinnost nahradit újmu se však nevztahuje pouze na osobu poškozeného, ale i na pozůstalé, kterým je škůdce v případě usmrcení poškozeného nebo jeho zvlášť závažnému ublížení na zdraví povinen odčinit tzv. duševní útrapy.
Co je další nemajetková újma?
NOZ v žádném ze svých ustanovení další nemajetkovou újmu nedefinuje. Zpravidla se však za další nemajetkovou újmu v případě poškozeného považuje strach z léčení, strach z budoucnosti, pocity méněcennosti, dlouhé odloučení od blízkých osob, či nevhodné podmínky v nemocničním prostředí (např. ponechání odhaleného poškozeného před ostatními pacienty, nutnost vylučovat v přítomnosti dalších osob, apod.)
Co jsou duševní útrapy pozůstalých osob?
Duševní útrapy jsou nemajetkovou újmou, která vznikla v důsledku smrti či zvlášť závažného ublížení na zdraví poškozeného manželu, rodiči, dítěti, nebo jiné osobě blízké. Jedná se o náhradu fatálních následků, které nehoda zanechala na osobách blízkých poškozenému.
Jak se odškodňuje další nemajetková újma a duševní útrapy?
U obou výše uvedených nároků platí, že se odškodňují peněžitou náhradou. Neurčitým, a značně problematickým pravidlem, které přinesl NOZ, je odškodňování „podle zásad slušnosti“.
NOZ však žádným způsobem nestanoví, co jsou ony „zásady slušnosti“, lze však předpokládat, že při jejich určování by mělo být přihlíženo k přiměřenosti a spravedlnosti v každém konkrétním případě.
Při určování výše náhrady za další nemajetkovou újmu a duševní útrapy bude soud vycházet z několika okolností, a to jak na straně škůdce, tak na straně poškozeného či blízkých osob. Těmito okolnostmi jsou na straně škůdce – forma zavinění (tedy zda byla škoda způsobena úmyslně či nedbalostí), postoj škůdce k celé věci (projevená lítost či naopak odmítání viny), dopad celé události do sféry škůdce (např. jeho vlastní zranění či psychické problémy související s událostí), a majetkové poměry škůdce. Na straně poškozeného či jeho osob blízkých bude soud zvažovat jeho spoluzavinění (zda se nějakým způsobem podílel na vzniku škody, např. když se v autě nepřipoutal bezpečnostním pásem), intenzitu rodinných vazeb, věk poškozeného a jeho pozůstalých, a finanční či jinou závislost pozůstalých na poškozeném.
Duševní útrapy ve světle nejnovější judikatury Nejvyššího soudu ČR
Ze shora uvedených pravidel by vyplývalo, že výši náhrad pro poškozeného či pozůstalé prakticky nelze určit žádnou pevnou částkou, a je tedy na poškozeném, jakou částku bude po škůdci požadovat. V praxi tak docházelo k tomu, že ani soudy neměly jasno v tom, jaká částka je adekvátním odškodněním za další nemajetkovou újmu a duševní útrapy.
Na tuto situaci reagoval Nejvyšší soud ČR, který dne 12. dubna 2016 ve svém rozsudku,
č. j. 4 Tdo 1402/2015, rozhodl o povinnosti škůdce nahradit pozůstalé dceři, jejíž matka zemřela při dopravní nehodě, částku 700.000 Kč jako náhradu nemajetkové újmy (duševních útrap). Zároveň však uvedl, že se jako ospravedlnitelné jeví stanovení výše náhrady v základním rozpětí mezi 240.000 – 500.000,- Kč, a to pro skupinu citově nejblíže spjatých osob, jakými jsou rodiče, děti a manželé. V případech specifických a extrémně vybočujících z běžného rámce je pak možné tuto výši náhrady dále modifikovat.
Toto rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR je přelomové, neboť učinilo přítrž dohadům o tom, zda lze za pozůstalé osoby požadovat náhradu duševních útrap v mnohamilionové výši – Nejvyšší soud nyní určil, že nikoli. Rozhodnutí Nejvyššího soudu sice nejsou pro nižší soudy právně závazná, nicméně soudy podle nich zpravidla rozhodují. Pokud se nižší soud odchýlí od judikatury Nejvyššího soudu, musí takové rozhodnutí náležitě a podrobně odůvodnit.
Je zřejmé, že problematika odškodňování je značně složitá, a je do jisté míry závislá na aktuální judikatuře soudů. Občanský zákoník sice vešel v účinnost 1. 1. 2014, ale konkrétní rozhodnutí s odůvodněními vytvářejí soudy až nyní, kdy končí první soudní řízení v těchto věcech dle NOZ. Proto v případě, že se Vám nebo Vašim blízkým stala dopravní nehoda, pracovní úraz či jiná škoda, neváhejte se obrátit na advokátní kancelář JUDr. Martiny Čejkové, která má s touto problematikou mnohaleté zkušenosti.
