Při plnění každodenních pracovních povinností mohou vzniknout situace, kdy zaměstnanci je v souvislosti s výkonem práce způsobena újma na jeho zdraví. Takovou újmou na zdraví může být buď pracovní úraz, nebo nemoc z povolání.
Pracovní úraz je zákoníkem práce definován jako poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.
Nemoc z povolání je možné charakterizovat jako nemoc vznikající nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů, pokud vznikla za podmínek uvedených v seznamu nemocí z povolání. Nemocí z povolání se rozumí i akutní otravy vznikající nepříznivým působením chemických látek.
Jestliže se tedy zaměstnanci přihodí při plnění pracovních povinností úraz nebo jestliže zaměstnanec zjistí, že v souvislosti s výkonem jeho práce je důvodné se domnívat, že u něho vznikla nemoc z povolání, má dle zákoníku práce právo na to, aby mu byla zaměstnavatelem nahrazena újma, která mu byla pracovním úrazem nebo nemocí z povolání způsobena, neboť zaměstnavatel nese dle zákoníku práce odpovědnost za pracovní úraz či nemoc z povolání a zároveň má povinnost k náhradě škody či újmy na zdraví. Zaměstnavatel je povinen nahradit škodu, i když dodržel povinnosti vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud se odpovědnosti nezprostí. Zaměstnavatel je ze zákona pro tyto případy odpovědnostně pojištěn a to, i kdyby neplatil pojistné. Jedná se o zákonné pojištění, které vzniká bez uzavření pojistné smlouvy za podmínek uvedených v zákoníku, což je vznik prvního pracovněprávního vztahu u zaměstnavatele. Základní funkcí je ochrana poškozených a zajištění náhrady škody, neboť na existenci pojištění a nároky z něho vyplývající nemá vliv ani nezaplacení pojistného.
Postup při vzniku pracovního úrazu
Aby řešení odškodňování vzniklých pracovních úrazů bylo co nejrychlejší a nejméně sporné, je třeba, aby byl dodržen určitý postup zejména při zaznamenání takové události zaměstnavatelem. Správné zaznamenání pracovního úrazu zaměstnavatelem je jedním z nejdůležitějších podkladů pro uznání skutečnosti, že se pracovní úraz opravdu stal, že se stal určitým způsobem a že zaměstnanec má právo na to, aby mu byla odškodněna majetková škoda či nemajetková újma, která mu v souvislosti s pracovním úrazem vznikla. V této souvislosti je třeba doplnit, že zaměstnavatel, u něhož došlo k pracovnímu úrazu, je ze zákona povinen objasnit příčiny a okolnosti vzniku tohoto úrazu za účasti zaměstnance, pokud to zdravotní stav zaměstnance dovoluje, svědků a za účasti odborové organizace nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bez vážných důvodů neměnit stav na místě úrazu do doby objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu. Pokud se tedy zaměstnanci přihodí pracovní úraz, měl by dbát na to, aby byl pracovní úraz řádně zaměstnavatelem zaznamenán s příslušnými náležitosti.
Postup při vzniku nemoci z povolání
Jiný postup, na rozdíl od pracovního úrazu, je v souvislosti se zjištěním narušení zaměstnancova zdravotního stavu v souvislosti s výkonem pracovních povinností. Skutečnost, že by se mohlo jednat o nemoc z povolání, obvykle zjistí sám zaměstnancův praktický lékař, který si jeho zdravotní problémy dá do souvislosti s výkonem jeho povolání. Nicméně na skutečnost, že by mohlo mít vliv na zhoršení jeho zdravotního stavu jeho zaměstnání, může upozornit svého praktického lékaře i sám zaměstnanec. Poté, co praktický lékař dojde k důvodnému závěru, že v jeho případě jde o nemoc z povolání, pak ho s největší pravděpodobností odkáže k provedení odborného vyšetření, kde lékař z oboru pracovního lékařství posoudí a uzná, zda se v jeho případě jedná o nemoc z povolání. Poté nastává proces ověřování podmínek vzniku onemocnění u zaměstnavatele, který má zákonem předepsaný postup. Toto ověřování mohou provádět pouze pracovníci s odbornou způsobilostí, přičemž šetření přednostně provádí pracovník krajské hygienické stanice s odbornou způsobilostí. Při tomto ověřování dochází k šetření a měření na pracovišti zaměstnavatele. V rámci tohoto procesu je prováděno např. různé testování, odebrání potřebných vzorků, získání dalších poznatků či záznamů. Poté krajská hygienická stanice vypracuje na základě písemné žádosti střediska a provedených šetření vyjádření, v němž uvede, zda při vykonávání posuzované práce byly z hlediska expozice relevantním faktorům splněny podmínky pro vznik nemoci z povolání. I v tomto případě je tak nutné, aby bylo od začátku vše řádně zaznamenáváno a postupováno v souladu se zákonem.
Co je možné požadovat v případě pracovních úrazů nebo nemoci z povolání?
V případě, že se stal zaměstnanci pracovní úraz nebo se u něho projevila nemoc z povolání, je zaměstnanec oprávněn po zaměstnavateli požadovat odškodnění za jemu způsobenou újmu na zdraví popřípadě škodu na majetku. Zaměstnanec má tedy zejména nárok na náhradu za:
- ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti/po skončení pracovní neschopnosti
- bolest a ztížení společenského uplatnění
- účelně vynaložené náklady spojené s léčením
- věcnou škodu
Pokud došlo v souvislosti s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání k úmrtí zaměstnance, pak je možné požadovat:
- náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením a náhradu přiměřených nákladů spojených s pohřbem
- náhradu nákladů na výživu pozůstalých
- jednorázové odškodnění pozůstalých
Na závěr je třeba říci, že nesprávné nebo neúplné provedení postupu při zjišťování nemoci z povolání nebo pracovního úrazu vede mnohdy k tomu, že zaměstnanci je právo na příslušné odškodnění majetkové škody či nemajetkové újmy částečně nebo úplně odepřeno. Proto je třeba se v případě vzniku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání včas obrátit na odborníka v oblasti pracovního práva. Advokátní kancelář JUDr. Martiny Čejkové má v této oblasti dlouholeté zkušenosti, a proto v případě, že se Vám stal pracovní úraz nebo máte podezření na nemoc z povolání, neváhejte nás kontaktovat.
