Řízení motorových vozidel při výkonu zaměstnání v opilosti či pod vlivem drog s sebou nese celou řadu sankcí pro řidiče, kteří porušili právní povinnost a požili alkohol či užili jinou návykovou látku v pracovní době nebo před nástupem na pracovní směnu tak, že v pracovní době byli pod jejich vlivem.
Jednou z hlavních povinností zaměstnance v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je nepochybně „nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době i mimo tato pracoviště“ a „nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele“.
Při určování intenzity porušení pracovních povinností při požívání alkoholu či jiných návykových látek zaměstnanci při řízení motorového vozidla je nutné posoudit, jaké je pracovní postavení zaměstnance, jaké plní pracovní úkoly s ohledem na možnost ohrožení života a zdraví a jaké je riziko vzniku škody. Je třeba si uvědomit, že řízení vozidla patří mezi složité lidské činnosti. Vyžaduje rychlé, přesné vyhodnocování situace a složitou koordinaci pohybů. Možnost ohrožení zdraví a životů ostatních účastníků silničního provozu je značná.
Pracovněprávní důsledky řízení pod vlivem alkoholu nebo návýkové látky
Pracovněprávní sankce při porušení pracovní kázně zahrnují možnost výpovědi dané zaměstnavatelem v případě „závažného porušením povinností“ nebo okamžitého zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem za situace, kdy jsou tyto povinnosti porušeny „zvlášť hrubým způsobem“. Pokud je alkohol konzumován v míře, která se z pohledu vnějšího pozorovatele neprojevuje významně na změně chování, je toto jednání důvodem pro skončení pracovního poměru výpovědí dané zaměstnavatelem, zatímco v případě opilosti na pracovišti se jedná o zvlášť hrubé porušení pracovních povinností, kdy je možné okamžitě zrušit pracovní poměr zaměstnavatelem.
Pojem opilost není v žádném zákoně definován, avšak judikatura (rozhodovací praxe soudů) dovodila, že se jedná o takové požití alkoholu, které vede ke snížení duševních funkcí a celkové pohotovosti pracovníka, tedy se z pohledu vnějšího pozorovatele projevuje významně na změně chování zaměstnance.
Jako mzdové opatření přichází v úvahu krácení nebo odnětí prémií. Další možností je krácení dovolené, jestliže zaměstnanec neomluveně zmešká směnu.
Trestněprávní důsledky alkoholu nebo návykové látky za volantem
V trestněprávní rovině přichází v úvahu hned několik trestných činů.
Trestný čin ohrožení pod vlivem návykové látky
Trestný čin ohrožení pod vlivem návykové látky je v novém trestním zákoníku upraven v § 274. V určitých „mírnějších“ případech se jedná o základní skutkovou podstatu dle ust. § 274 odst. 1 trestního zákoníku. Řidičům hrozí jeden rok trestu odnětí svobody, peněžitý trest, trest zákazu činnosti nebo obecně prospěšné práce, popř. trest domácího vězení. Pokud řidič způsobí pod vlivem alkoholu dopravní nehodu, jinému ublíží na zdraví, způsobí větší škodu na cizím majetku nebo spáchá-li takový čin při výkonu zaměstnání (zejména řídí-li hromadný dopravní prostředek), popř. byl- li za takový čin v posledních dvou letech odsouzen, nastupuje kvalifikovaná skutková podstata předvídaná v ust. § 274 odst. 2 písm. b) trestního zákoníku, kdy se trestní sazba zvyšuje na šest měsíců až tři roky.
Při posuzování závažnosti trestného činu se vychází ze všech okolností daného případu. Na tomto místě je nutné zdůraznit, že v případě trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky stačí k dokonání trestného činu, pokud řidič řídí vozidlo ve stavu vylučujícím způsobilost. Nemusí přímo dojít k žádné škodě na majetku ani zdraví osob.
Trestný čin obecného ohrožení
Řidiči mohou být také obviněni z trestného činu obecného ohrožení dle ust. § 273 trestního zákoníku. Trestní sazba dle závažnosti dosahuje až dvou let odnětí svobody, popř. až pěti let podle kvalifikované skutkové podstaty dle ust. § 273 odst. 2 trestního zákoníku. Ve výjimečně závažných případech přichází v úvahu trest odněntí svobody až na 10 let.
Trestné činy proti zdraví
Mezi další trestné činy v této oblasti lze zařadit celou problematiku trestných činů proti zdraví hlavy I., dílu II. trestního zákoníku. Ve zcela výjimečných případech je možné uvažovat i trestný čin opilství dle § 360 trestního zákoníku.
Občanskoprávní důsledky řízení pod vlivem alkoholu nebo vlivem návykové látky
V rovině občanskoprávních přesahů je třeba zmínit ochranu dobré pověsti právnické osoby, která je upravena v ust. § 19b odst. 3 občanského zákoníku. Pokud by se začaly veřejně šířit informace o tom, že zaměstnanci určité společnosti požívají alkoholické nápoje či zneužívají jiné návykové látky, mohlo by to pro společnost znamenat ztrátu dobrého jména. Zásahem do dobrého jména právnické osoby může vzniknout škoda. Pokud v případě neoprávněného zásahu do dobré pověsti právnické osoby vznikne škoda, a tato škoda je vyčíslitelná, lze se její náhrady domáhat podle ust. § 420 občanského zákoníku.
Alkohol odbourává obavy z běžných rizikových situací, což pro účastníky silničního provozu může znamenat fatální důsledky. Řidiči ztrácí motoriku, schopnost a rychlost rozhodování v případě neočekávané situace. I malé množství alkoholu v krvi vyvolává významné a změřitelné zhoršení profesních dovedností. Výzkumy ukazují, že koncentrace alkoholu v krvi již ve výši 0,4 promile je spojena s významným zvýšením chybovosti.
Advokátní kancelář JUDr. Martiny Čejkové se specializuje na trestné činy v dopravě a na celkovou problematiku dopravních nehod. V případě, že jste řídili pod vlivem alkoholu či jiných návykových látek Vy nebo Vaši zaměstnanci, kontkatujte nás.
Pro bližší informace přejděte do sekce trestní právo a dopravní přestupky – pokuty.
